Jelikož jsem vyučený v oboru broušení kovů a leštění kovů, mnoho let jsem se této činnosti věnoval. Chtěl jsem si před mnoha lety otevřít vlastní brusírnu pro broušení nožů a nůžek, broušení nástrojů, kotoučů na pily atd. Bohužel k tomu před lety nedošlo.
Po dlouhém pracovním životě v automobilovém průmyslu jsem se rozhodl postavit na vlastní nohy a najít ve svém řemeslu klid a možnost seberealizace.
Jelikož jsem mnohostranný kutil a řemeslník, našel jsem zalíbení v mottu "lepší upravit než vyhodit".
Před 10 lety jsem se rozhodl pro vybudování vlastní brusírny, kde mimo broušení nožů a nůžek a dalšího nářadí opravuji a se dále věnuji leštění mědi, nerezu, mosazi a dalších.
Moji dílnu najdete v Dobrovici u Mladé Boleslavi, kde vše brousím již od roku 2003 tak, aby moji zákazníci byly maximálně spokojeni.
Broušení či leštění provádíme pro zákazníky v širokém okolí, jako je Mladá Boleslav, Dobrovice, Kosmonosy, Mnichovo Hradiště, Bělá pod Bezdězem, Benátky nad Jizerou a dalších. Ovšem naše služby jsou dostupné nejen pro zákazníky z okolí, ale i pro ostatní, kdo mají zájem o naše služby. Dodávku na broušení řešíme i poštou.
„Sedí jako opice na brusném kameni,“ říká jedno německé rčení, které prozradil pan Olaf Kühmel při reportáži v jeho dílně štábu Receptáře prima nápadů.
Ale proč by vlastně měla sedět opice na brusném kameni? Protože broušení nůžek a nožů patřilo mezi potulná řemesla, v našich krajích vyhražená především Romům. A aby brusiči na jarmacích i jinde po vsích a městech, kde svoji práci nabízeli, snáze upoutali pozornost, pořizovali si někteří například opičku.
Moderní doba a masová výroba brusičské řemeslo téměř zlikvidovaly. Kdo by dal několik desítek korun za broušení nože, když si za třicet, čtyřicet korun koupí nůž nový…?! Protože lepší je opravit, než vyhodit!
O to paradoxněji dnes zní vysvětlení, proč dal kdysi pan Kühmel svého syna Olafa vyučit právě vrusičem: Aby vydělal spoustu peněz!
Je pravda, že v dílně pana Kühmela byste ocilku hledali těžko. Má tady zato hned několik rozličných moderních přístrojů, určených k broušení. Jiný volí na broušení nože, jiný na nůžky nebo sekeru… Zda už je nástroj dostatečně nabroušený, se tady ovšem nezkouší bříškem palce, jak jsme zvyklí my, stoprocentní amatéři či ještě spíše diletanti. Odborník zkouší ostrost na porostu svého předloktí po němž jemně jede - a zanechává za sebou pěknou holinu!
Celou reportáž si můžete přečíst v časopise Receptář prima nápadů zde.